Kategorie e-shopu

Nejprodávanější v kategorii

Spirulina a virová onemocnění
Laboratorní studie prokázaly, že spirulina je schopná potlačit množení celé řady virů, jako jsou cytomegalovirus, herpes simplex virus a viry způsobující spalničky, chřipku a příušnice. V dubnu 1996 dokonce publikovali američtí vědci z Laboratory of Viral Pathogenesis, Dana-Farber Cancer Institute a Harvard Medical School studii naznačující, že spirulina může hrát pozitivní roli i při léčbě HIV pozitivních pacientů.  Zjistili totiž, že extrakt spiruliny dokáže výrazně zpomalit replikaci (tj. rozmnožování) viru HIV-1, který AIDS způsobuje, a navíc zcela bez vedlejších účinků!

Zelené potraviny – Spirulina – koupíte zde

Je autismus možno vyléčit? Je nadějí chlorela?

Autismus je porucha projevující se neschopností komunikovat, navazovat sociální kontakty a nutkavým chováním. Objevuje se obvykle kolem věku tří let a většinou přetrvává do konce života. V posledních letech počet takto postižených dětí strmě narůstá (i když je otázkou, nakolik má na tom podíl lepší povědomí o nemoci, a tudíž i její důkladnější diagnostika).

Ačkoli řada lékařů stále ještě pokládá autismus za jakési „chybné nastavení organismu", se kterým prakticky nelze nic dělat, objevuje se stále více skutečností svědčících o opaku.

V posledních letech se objevilo několik studií, které naznačují, že vznik autismu může souviset se dvěma faktory: s nerovnováhou živin a otravou rtutí. V roce 2000 byl například v USA publikován výzkum, který srovnával příznaky autismu a otravy rtutí. Projevy obou se až nápadně podobají: smyslové poruchy, motorické obtíže (charakteristická chůze, kterou ve filmu Rainman tak skvěle napodobil Dustin Hoffman, typické pohyby paží či celková nemotornost), neobvyklé reakce na hluk a cizí podněty, poruchy krátkodobé paměti a další. Ve stejném roce publikovala americká lékařka Stephanie Cave zkušenosti s léčbou více než 400 autistických dětí. Žádná terapie podle ní nefungovala tak dobře jako detoxikace organismu od rtuti.

Pro souvislost s výživou zase hovoří například laboratorní testy, které v buňkách autistických dětí objevily nedostatek důležitých antioxidantů. Autisté mají často problémy s příjmem potravy, což může jejich stav nadále zhoršovat.

Chlorela může poskytnout pomoc v obou těchto případech: svou detoxikační schopností, která podpoří vyloučení rtuti, i díky vysoké koncentraci nezbytných živin. Žádné studie na toto téma sice zatím neproběhly, zkušenosti jednotlivých pacientů jsou však více než slibné.

David Sandoval například uvádí v knize The Green Foods Bible případ chlapce, jemuž ve třech letech diagnostikovali regresivní autismus. Na radu lékařů vyloučila matka z jeho jídelníčku lepek a mléčné bílkoviny a zařadila tresčí játra, probiotika a další doplňky stravy (u některých případů totiž tato dieta přináší úspěchy). Stav chlapce se přesto pozvolna zhoršoval - uměl pouze tři slova, nechodil na nočník a jeho sociální dovednosti byly téměř nulové. Poté, co začal užívat chlorelu, se dostavilo dramatické zlepšení: slovní zásoba se mu rozšířila na 70 slov, začal mluvit ve větách, chodit na nočník a zlepšily se i sociální dovednosti, například schopnost imaginární hry. Matka uvedla, že navíc prakticky přestal vypadat jako autistické dítě.

(z knihy Zelené potraviny od Marie Dallen. Vydáno se souhlasem nakladatelství Ratio Bona)

PRODUKTY CHLORELLA

Kniha Zelené potraviny ke koupi zde

Zelené potraviny – Chlorella - koupíte zde

Mladá pšenice

Mladý ječmen

Alfalfa

Multigreen (kombinaci zelených potravin)

Spirulina

Spirulina a nádorová onemocnění

Celá řada výzkumů z různých koutů světa dokazuje, že spirulina může hrát podstatnou roli v prevenci a léčbě nádorových onemocnění.

Zde jsou výsledky některých z nich:

Ve studii z roku 2002 byla například spirulina podávána mužům mezi 40 a 65 lety. Po čtyřech týdnech byl u poloviny zanamenán výrazný nárůst počtu imunitních buněk, které jsou zodpovědné za obranu proti zhoubným nádorům. Dva roky předtím zjistila kontrolní studie publikovaná v časopise Journal of Medician Food, že 72 hodin po podání roztoku obsahujícího spirulinu vzrůstá hladina těchto imunitních buněk až třináctkrát!

Výzkumy indických vědců zase prokázaly, že zvířata krmená s přídavkem spiruliny lépe bojují s rakovinou. Dávka 500 mg na kilogram váhy snížila u křečků trpících nádory ústní dutiny úmrtnost na polovinu ve srovnání s kontrolní skupinou. Studie zaměřená na rakovinu kůže zase zjistila, že poloviční dávka, tedy 250 mg/kg, snížila úmrtnost na čtvrtinu.
Také leukoplakie, stav, z něhož se často vyvíjí rakovina ústní dutiny, reaguje na užívání spiruliny velmi dobře. Indičtí vědci zjistili, že tyto bělavé skvrny, které se často vyskytují u kuřáků a osob žvýkajících tabák, mohou být kompletně potlačeny či zmírněny užíváním 1 g spiruliny denně. Více než polovina sledovaných mužů byla navíc zcela bez příznaků leukoplakie i rok po skončení užívání spiruliny.

Výzkumy čínských vědců z let 1988 až 1991 zase prokázaly protirakovinné působení polysacharidů obsažených ve spirulině. Ty totiž podporují opravu DNA buněk poničených např. radiací a zároveň potlačují rozmnožování buněk některých typů nádorů.

Spirulina rovněž pomáhá zlepšit funkce imunitního systému po chemoterapii a radioterapii a celkově zlepšit toleranci léčby. Studie publikovaná v Medication and New Drugs již v roce 1966 například zjistila, že 2 až 3 g spiruliny denně snižují u pacientů po radioterapii úbytek bílých krvinek. Zkoumaní dobrovolníci navíc uváděli i zmírnění nevolností a únavy, které léčbu rakoviny provázejí.

(z knihy Zelené potraviny od Marie Dallen. Vydáno se souhlasem nakladatelství Ratio Bona)

Zelené potraviny – Spirulina – koupíte zde

ALFALFA A ZDRAVÍ

Alfalfa neboli vojtěška patří mezi velmi staré plodiny pěstované jak v Evropě, tak v jiných částech světa. O tom, že už před staletími byla považována za mimořádnou plodinu, ostatně svědčí i její jméno - „alfalfa" v arabštině znamená „otec všech potravin". Využívána však byla i v přírodním léčitelství, a to jak v Evropě (nejstarší záznamy o ní pocházejí z herbářů z přelomu 16. a 17. století), tak i v mnohem starších léčebných systémech Asie. Ájurvéda oceňuje především schopnost vojtěšky čistit krev, stejně jako její močopudné, hemostatické a antipyretické účinky. Tradiční čínská medicína zase využívá především močopudných účinků kořene alfalfy a doporučuje ji při chorobách ledvin.

Dnes se sice vojtěška nepoužívá jako potravina, spíše slouží coby krmivo pro zvířata, v posledních letech se však díky svým příznivým účinkům na zdraví znovu vrací na výsluní. V gastronomii jsou oblíbené klíčky alfalfy, které mají sice vysoký obsah prospěšných látek (zejména vitaminů, minerálů a enzymů), najdeme v nich však jen minimální množství chlorofylu a také nižší obsah saponinů, které mají mimořádný vliv na zdraví srdce, trávicího traktu a prevenci rakoviny. Jako potravní doplněk se proto podobně jako u obilovin využívají mladé výhonky, které se suší a melou na prášek nebo se z nich vyrábí džus.

Díky svému složení působí vojtěška příznivě při celé řadě zdravotních potíží. Zde je přehled některých z nich.

Alfalfa a detoxikace
Vojtěška patří mezi rostliny, které velmi úspěšně podporují vylučování škodlivin z organismu. Zásluhu na tom má nejen chlorofyl, ale i vysoký obsah vitaminu K, který podporuje čištění krve a jater.

Alfalfa a diabetes
Série laboratorních studií z let 1990 a 1997 naznačila, že užívání alfalfy může vést ke zlepšení řady symptomů u diabetiků 2. typu, včetně poklesu hladiny krevního cukru.

Alfalfa a infekční choroby
Alfalfa se vyznačuje rovněž schopností ničit choroboplodné bakterie. Výzkum z roku 1994 například prokázal její účinnost vůči původcům salmonelózy, a kromě toho pomáhá likvidovat bakterie tuberkulózy a tzv. gramnegativní bakterie.

Alfalfa a kloubní potíže
Vojtěška patří mezi přírodní prostředky s mimořádně vysokou účinností proti artritidě a dalším revmatickým onemocněním. Důvodem je pravděpodobně výrazné zásadotvorné působení. V článku publikovaném v Arthritis News Today dr. R. Bingham zase naznačuje, že některé formy artritidy mohou být způsobeny toxickými substancemi ve střevech, které jsou absorbovány zpět do těla. Saponiny, které se v alfalfě nacházejí, čistí tenké i tlusté střevo, podporují růst přátelských bakterií a regulují množství nebezpečných, což se může projevit i ústupem revmatických obtíží.

Díky zásadotvornému působení a pozitivnímu vlivu na pojivové tkáně se rovněž doporučuje při degenerativních kloubních onemocněních, jako je artróza.

Alfalfa a kosti a zuby
Vojtěška je bohatá na vápník, fosfor i vitamin D, tudíž její konzumace příznivě ovlivňuje zdraví kostí a zubů. Proto se doporučuje ženám v menopauze, stejně jako dětem v období rychlého růstu. Výzkumy prováděné na školách v Los Angeles dokonce ukázaly, že děti užívající alfalfu rostly ve sledovaném období rychleji než jejich vrstevníci.

Alfalfa a menopauza
Vojtěška je poměrně bohatá na fytoestrogeny, tedy rostlinné látky podobné pohlavnímu hormonu estrogenu. Díky tomu dokáže potlačit většinu nepříznivých projevů menopauzy (návaly, psychické a sexuální problémy, zvýšené riziko osteoporózy), a to bez vedlejších účinků, které mohou mít syntetické hormonální přípravky.

Alfalfa a metabolické překyselení
Alfalfa obsahuje zhruba 1-2 % alkalických substancí. Působí tedy zásadotvorné a pomáhá snížit škodlivé metabolické překyselení, které se může podílet na vzniku celé řady obtíží - od zubního kazu a špatného dechu, přes artrózu a artritidu, až po nádorová onemocnění.

Alfalfa a močové cesty a ledviny
Alfalfa má výrazný diuretický efekt, a přitom je šetrná k ledvinám. Pomáhá také léčit záněty močového měchýře a edémy, které provází hromadění tekutin v těle.

Alfalfa a nádorová onemocnění
Vojtěška patří mezi rostliny, které významně podporují prevenci nádorových onemocnění. Důležitý je při tom zejména vysoký obsah saponinů, které podle dr. V. Raa z torontské univerzity působí v tomto směru hned třemi způsoby: zaprvé omezují průchod rakovinotvorných substancí trávicím traktem, zadruhé se vážou na žlučové kyseliny a tím jim brání, aby se v tlustém střevě přeměnily na vysoce karcinogenní látky (právě zvýšená produkce žlučových kyselin je totiž jedním z důvodů, proč je tučná strava rizikovým faktorem vzniku nádorů tlustého střeva), do třetice pak odstraňují ze střev nebezpečné patogeny a brání jejich vstřebání zpět do krve. Alfalfa dále obsahuje hojnost vlákniny, která je schopná neutralizovat některé karcinogenní látky, a také aminokyseliny, jež rovněž vykazují protinádorové působení; jde zejména o lysin a kyseliny aspartamovou a glutamovou. Francouzští vědci navíc poukazují na možnost využití mladých výhonků vojtěšky v prevenci poničení tkání při radioterapii.

Alfalfa a plísňová onemocnění
Podle studií z let 1984 a 1991 má alfalfa výrazný antimykotický efekt, tzn. účinně pomáhá potírat plísňová onemocnění. Příčinou je pravděpodobně vysoký obsah saponinů a chlorofylu, stejně jako zásadotvorné působení.

Alfalfa a srdce a cévy
Velkou předností vojtěšky je příznivý vliv na hladinu cholesterolu v krvi, a tedy i na zdraví srdce a cév. Série výzkumů týmu M. R. Malinowa z přelomu 70. a 80. let, stejně jako studie pod vedením L. R. Colodnyho z roku 2001 prokázaly, že snižuje vstřebávání cholesterolu v tenkém střevě, zpomaluje nárůst hladiny cholesterolu v krvi (a to až o 25 %), zlepšuje poměr HDL a LDL cholesterolu, a dokonce pomáhá redukovat tvorbu aterosklerotických plátů v cévách. Příčinou je pravděpodobně nejen vysoký podíl vlákniny, která na sebe cholesterol váže, ale též mimořádně velký obsah saponinů.
Pro osoby ohrožené nemocemi srdce a cév je výhodnější konzumace prášku ze sušených listů alfalfy než nápoje z čerstvé rostliny, především kvůli vyššímu obsahu vlákniny. Velmi účinná a zároveň chutná je jeho kombinace s mrkvovou šťávou a několika kapkami olivového oleje.

Alfalfa a těhotenství a kojení
Příznivý vliv má alfalfa bezesporu na mnoho nepříjemných symptomů provázejících těhotenství. Lisa Goldsteinová ji například ve své knize The Ama¬zony Alfalfa doporučuje proti nevolnosti, zácpě, pálení záhy, chudokrevnosti i těhotenské cukrovce. Většina odborníků ji ovšem těhotným ženám rozhodně nedoporučuje, neboť obsahuje látky podobné hormonu estrogenu, které zvyšují riziko potratu. Vhodné je naopak její užívání během kojení, kdy mimo jiné příznivě ovlivňuje tvorbu mateřského mléka.

Alfalfa a trávicí obtíže
Vojtěška se s úspěchem používá v prevenci a léčbě žaludečních i dvanáct-níkových vředů. Je totiž mimořádně bohatá na vitamin U, který pomáhá potlačit původce choroby, virus Helicobacter pylori. Podle výzkumů dr. Garnetta Chaneyho ze Stanford University v Kalifornii vede jeho užívání ke zlepšení stavu u 80 % pacientů s vředovou chorobou.
Alfalfa ovšem působí příznivě i na další aspekty trávení. Obsahuje totiž řadu trávicích enzymů, které napomáhají rozkladu a vstřebávání živin, je bohatá na beta karoten, který přispívá k regeneraci žaludeční sliznice, a vysoký obsah saponinů podporuje růst prospěšné střevní mikroflóry. Kromě toho pomáhá regulovat vylučování kyseliny chlorovodíkové a trávicího enzymu pepsinu a příznivě působí při nechutenství, pálení záhy, podráždění žaludku, zácpě a řadě dalších trávicích obtíží.

Alfalfa a výkonnost a regenerace
Díky vysokému obsahu bílkovin a esenciálních aminokyselin je užívání vojtěšky velmi vhodné pro sportovce - podporuje růst svalové hmoty, fyzickou výkonnost i odolnost vůči únavě. Doporučuje se ovšem i osobám v rekonvales-cenci. Enzymy a chlorofyl zase podporují regeneraci a hojení poranění.

JAK UŽÍVAT ALFALFU?
Účinky mladých výhonků vojtěšky jsou poměrně výrazné a nastupují velmi rychle. Na rozdíl od mladé pšenice a ječmene se ovšem nehodí k dlouhodobému užívání, po tříměsíční kúře je třeba udělat minimálně stejně dlouhou přestávku. Nedoporučuje se ani překračování doporučené dávky, která činí 1 až 2 lžičky sušeného prášku nebo 1 sklenici čerstvě vylisované šťávy denně.

Alfalfa také není vhodná úplně pro každého. Vyvarovat by se jí měly těhotné ženy, ale i osoby, v jejichž příbuzenstvu se vyskytuje autoimunitní onemocnění lupus (i když některé výzkumy poukazují i na možné příznivé působení vojtěšky právě při této chorobě). U některých lidí se může vyskytnout i alergie, která se projevuje například kožními problémy, nevolností a průjmem.

Kvůli vysokému obsahu vitaminu K se nesmí alfalfa užívat spolu s léky omezujícími krevní srážlivost (včetně obyčejného acylpyrinu) a vysoký obsah železa může rovněž způsobit problémy se vstřebáváním tetracyklinových antibiotik; zde je třeba dodržet minimálně dvouhodinový odstup mezi dávkou antibiotik a konzumací vojtěšky.

(z knihy Zelené potraviny od Marie Dallen. Vydáno se souhlasem nakladatelství Ratio Bona)

Kniha Zelené potraviny ke koupi zde


Zelené potraviny – Mladá pšenice – koupíte zde

Zelené potraviny – Mladý ječmen – koupíte zde

Zelené potraviny – Alfalfa – koupíte zde

Zelené potraviny – Chlorella - koupíte zde

Zelené potraviny – Multigreen (kombinaci zelených potravin) – koupíte zde

Zelené potraviny – Spirulina – koupíte zde

Vitamíny od Vitaharmony koupíte zde

Chlorela (také chlorella) je jednobuněčná sladkovodní řasa, která patří k vůbec nejstarším organismům na Zemi. Objevil ji v roce 1890 mikrobiolog M. W. Beijerninck. O jejích mimořádných účincích se toho ale dlouho mnoho nevědělo. Důvod byl jednoduchý. Chlorela má totiž velmi pevnou buněčnou stěnu, která způsobuje, že živiny uvnitř jsou pro naše tělo jen těžko dostupné. V roce 1940 ale chlorela podstoupila vědecké zkoumání. dočkala až po roce 1940.

MLADÁ PŠENICE A ZDRAVÍ

Díky svému složení působí mladá pšenice příznivě při celé řadě zdravotních potíží.

Energie více a spánku méně
Měřit tak subjektivní veličinu, jako je vitalita a tělesná a duševní energie, je prakticky nemožné. Proto také neexistují žádné výzkumy, které by potvrdily, že mladá pšenice v tomto směru skutečně působí. Její uživatelé však často shodně uvádějí, že se při jejím užívání cítí celkově lépe a mají víc energie. Důvodem je pravděpodobně vysoký obsah důležitých živin spolu s vysokou detoxikační schopností. Dr. Arthur Robinson z Linus Paulingova institutu navíc tvrdí, že mladá pšenice má vliv na rozšíření cév v celém těle. Díky tomu může zlepšit zásobení všech orgánů (včetně mozku) krví a živinami, což má na celkovou vitalitu rovněž příznivý vliv.

Ann Wigmorová uvádí (což také nebylo experimentálně potvrzeno), že pšeničné výhonky mají příznivý vliv na spánek - usnadňují usínání (zřejmě zásluhou uklidňujícího vlivu na nervovou soustavu) a spánek prohlubují a zkvalitňují. Díky tomu se jejich uživatelé cítí ráno odpočatější, ačkoli celkově oťřebují spánku mnohem méně (Ann údajně spala jen čtyři hodiny denně).

Mladá pšenice a chudokrevnost
Hemoglobin, který v krvi přenáší kyslík, je svojí strukturou velmi podobný chlorofylu. To je také důvod, proč mladá pšenice, bohatá na toto zelené rostlinné barvivo i další látky nutné pro krvetvorbu (železo, aminokyseliny, vitamin B12 či kyselinu listovou), může chudokrevným lidem přinášet výraznou úlevu; což ostatně potvrdily desítky výzkumů. Zajímavé jsou například studie dr. Bernarda Jensena, který sám mladou pšenici dlouhá léta užíval na chudokrevnost.

Mladá pšenice a játra
Játra se účastní stovek procesů v těle - od trávení, přes přestavbu a skladování živin až po detoxikaci škodlivin. V momentě, kdy je jejich funkce narušena, ať už infekcí či zahlcením toxiny, se tělo dostává do vážných problémů. Naopak zdravá a fungující játra jsou nutnou podmínkou vitality, energie a dobrého stavu organismu.
Mladé výhonky pšenice obsahují celou řadu látek, které na játra působí blahodárně. Například chlorofyl má výrazné detoxikační účinky, podporuje regeneraci jaterních buněk a stimuluje jejich funkci. Cholin brání ukládání tuků v jaterní tkáni, draslík stimuluje jaterní funkce a hořčík se účastní metabolismu tuků v játrech. Příznivý vliv má i látka jménem indol, která se v mladé pšenici hojně vyskytuje.

Příznivé působení prokázaly i vědecké experimenty, i když většina z nich zatím proběhla jen na laboratorních zvířatech. Dr. Wattenburg z Minnesotské univerzity například zjistil, že když krysy dostávají dietu obsahující všechny známé vitaminy, ale tepelně upravenou, trpí vážným nedostatkem enzymů, které deaktivují karcinogeny v játrech. Naopak u krys krmených zelenými po¬travinami, včetně mladé pšenice, funguje detoxikační schopnost jater zcela bez problémů.

Mladá pšenice a obezita
Pšeničné výhonky jsou bohaté na živiny, takže tělo při redukční dietě nestrádá, a nemá proto tendenci zpomalovat metabolismus, méně se objevují těžko zvladatelné chutě na určité, většinou vysoce kalorické potraviny a snižuje se i riziko tzv. jo-jo efektu, tedy opětovného rychlého přibírání na váze po ukončení diety. Důležitý je i vysoký obsah vlákniny, která snižuje vstřebávání kalorií z potravy a podporuje vyprazdňování.

Velmi důležitou roli však hraje vysoký obsah enzymů. Enzymolog Edward Howel, M.D., popisuje ve své knize Enzyme Nutrition výzkumy, při nichž měřil obsah enzymů v organismu u lidí s hmotností vyšší než 150 kg. Zjistil, že v těle těchto extrémně obézních pacientů se nachází jen velmi malé množství enzymů zodpovědných za trávení tuků. A protože pšeničné výhonky obsahují značné množství lipázy a dalších trávicích enzymů, mohou při snižování váhy výrazně pomoci.

Ann Wigmorová dosahovala u svých obézních pacientů velkých úspěchů kombinací užívání mladé pšenice, mořských řas (coby zdroje jodu nutného pro činnost štítné žlázy) a tzv. Hippokratovy diety. Ta spočívá ve vyřazení jídel živočišného původu a naopak konzumaci velkého množství syrové zeleniny, celozrnných obilovin, semen, ořechů, klíčků a dalších potravin. Je ovšem pravda, že jde o tak zásadní omezení jídelníčku, které by většině obézních pomohlo i bez mladé pšenice.

Ann Wigmorová mladou pšenici s úspěchem doporučovala i lidem s problémy zcela opačnými - tedy podváhou a neschopností přibrat. Ve své knize The Wheat-grass Book tvrdí, že pšeničné výhonky pomáhají relaxovat nervovou soustavu, a především mají schopnost redukovat zahlenění tenkého střeva, které omezuje vstřebávání živin.

Mladá pšenice a pachy
Odstranění nepříjemných tělesných pachů, včetně špatného dechu, bývá pro většinu uživatelů první známkou toho, že mladá pšenice opravdu funguje. Hlavním důvodem je vysoký obsah chlorofylu, jehož deodorační účinky byly potvrzeny celou řadou výzkumů. R. W. Young a J. S. Beregi například v roce 1980 uveřejnili studii, v níž podávali 62 přestárlým ležícím pacientům v domácím ošetřování tablety chlorofylu. Jejich ošetřovatelky byly vesměs velmi překvapené tím, že se u nich prakticky nesetkávaly s tělesným či fekálním zápachem, což je u podobných pacientů velmi neobvyklé. Většina zkoumaných osob navíc potvrdila, že se jim výrazně zmírnily problémy se zácpou a plynatostí.

Důležitou roli v odstraňování tělesných pachů hrají i enzymy a amino¬kyseliny v mladé pšenici, které účinně ničí anaerobní bakterie a tím omezují hnilobné a zánětlivé procesy ve střevech a dalších tkáních.

Mladá pšenice a rakovina
Nelze samozřejmě říci, že by mladá pšenice byla schopná vyléčit rakovinu. Dokonce ani není stoprocentně fungujícím prostředkem prevence této choroby. Na vzniku nádorových onemocnění se totiž podílí celá řada faktorů - od stresu a narušené psychiky, přes znečištěné prostředí a nevhodnou stravu, až po gene¬tické dispozice - a úspěšná prevence znamená vyvarovat se většiny těchto rizik.
Jisté ovšem je, že pšeničné výhonky obsahují řadu látek s protirakovinným účinkem, pomáhají detoxikovat karcinogeny z těla, mají pozitivní vliv na imunitu a díky antioxidačnímu působení pomáhají chránit DNA buněk před poničením volnými radikály. Důležitou roli hraje i vysoký obsah vlákniny, která je do¬poručovanou součástí prevence nádorů tlustého střeva. Zanedbatelná není ani schopnost pšenice zmírňovat nepříjemné vedlejší účinky nádorové léčby, jako jsou nevolnost, únava a snížená imunita. A to rozhodně není málo.

Mladá pšenice obsahuje rostlinné hormony, které v laboratorních testech prokázaly schopnost ničit rakovinné buňky. Nemocná zvířata, kterým vědci dávali injekce těchto látek, se uzdravovala mnohem rychleji než ta z kontrolní skupiny.

V pšeničných výhoncích najdeme i laetril, nepříliš známý vitamin B17, který vykazuje schopnost ničit rakovinné buňky, aniž by při tom poškodil zdravé.

Dr. Artur Robinson, uznávaný badatel z Linus Paulingova institutu, studoval protirakovinné účinky syrové stravy, mladé pšenice a vitaminu C na myších nemocných rakovinou kůže. V roce 1984 o tomto výzkumu napsal: „Výsledky byly zázračné. Syrová strava obsahující mladou pšenici snížila výskyt a vážnost rakovinných lézí o 75 %. To byl výsledek lepší než u jakéhokoli jiného nutričního programu, který jsem kdy vyzkoušel."

Často citovaná teorie o protirakovinném působení pšenice se opírá o poz¬natky laureáta Nobelovy ceny, lékaře Otto Wartburga. Ten prokázal, že rako vinné buňky velice dobře prospívají v prostředí chudém na kyslík. Pokud jsou tedy tkáně a orgány dostatečně zásobovány krví a kyslíkem, je riziko vzniku zhoubného bujení o poznání nižší. Mladá pšenice má díky obsahu chlorofylu, železa a dalších živin výrazně pozitivní vliv na krvetvorbu a schopnost krve přenášet kyslík.

Pokud tedy její konzumaci spojíme se správnou technikou dýchání, dostatkem pohybu, který stimuluje krevní oběh, a úpravou jídelníčku (vysoký příjem tuků ve stravě například připravuje tělo až o 25 % využitelného kyslíku), uděláme pro svoji ochranu před rakovinou opravdu hodně.

Tím ovšem výčet výzkumů o protirakovinném působení mladé pšenice nekončí. Tým Yoshihide Hagiwary například zjistil, že enzymy a aminokyseliny v mladé pšenici a výhoncích dalších obilovin (hlavně mladého ječmene) jsou schopné neu¬tralizovat karcinogenní a mutagenní účinky 3,4-benzpyrenu, což je nebezpečná látka vznikající při smažení a grilovaní masa, stejně jako dusíkaté zplodiny automobilů -tento efekt mají především enzymy SOD, proteáza, amyláza a kataláza.

Výzkumy dr. Chiu-Nan Laie z Texaské univerzity v roce 1978 prokázaly, že mladá pšenice podporuje ochranu buněk před mutacemi a škodlivým působením karcinogenních látek. Z mladých výhonků byla extrahována šťáva a poté zkoušeny její účinky na známé karcinogeny. Výsledky byly velmi slibné. Extrakty z mrkve a petržele, které vědec se svým týmem rovněž testoval, také potlačovaly aktivitu karcinogenů, ale v mnohem nižší míře. Nenaklíčená pšeničná zrna pak v tomto směru byla zcela bez účinků.

Výzkumy týmu B. Peryta z roku 1988 a 1992 naznačují, že enzymy v mladé pšenici mají výrazný antimutagenní potenciál, což znamená, že přispívají k ochraně buněk před mutacemi, které mohou vést k rozvoji rakovinného bujení.

Dr. Judy Fordová, genetická, která přes třicet let pracuje ve výzkumu rakovin¬ného bujení, zase tvrdí, že v prevenci rakoviny hrají významnou roli kyselina listová a vitamin B12. Podporují totiž schopnost buněk opravovat poničený geneti¬cký materiál, a navíc pomáhají v krvi redukovat hladinu metabolického produktu homocysteinu, který se významnou měrou podílí na vzniku srdečně-cévních onemocnění. Mladá pšenice je přitom zdrojem jak kyseliny listové, tak vitaminu B12.

Mladá pšenice a stárnutí

Zít co nejdéle, to je odvěká lidská touha. A zatímco nesmrtelnost nám zatím nikdo zaručit nedokáže, prodloužit si život do jisté míry možné je (i když samozře¬jmě v souladu s našimi genetickými předpoklady). Základem je zdravý životní styl, dostatek pohybu a také strava bohatá na živiny a antioxidanty. Mladá pšenice obsahuje kompletní nabídku snadno vstřebatelných živin v ideálních vzájemných poměrech, a navíc má prokazatelné antioxidační a anitimutagenní vlastnosti.

Důležitý je například vysoký obsah přírodního vitaminu E, který je až lOx účinnější než syntetický, stejně jako enzymu SOD.
Dr. Yasuo Hotta, biolog z Kalifornské univerzity, izoloval z mladých obil¬ných výhonků látku, kterou nazval P4D1. Zjistil, že tato substance má schopnost stimulovat jak produkci DNA, tak především její opravné mechanismy. Badatel testoval účinky P4D1 na mužských spermiích, které mají přirozeně vysokou schopnost opravovat svoji poškozenou DNA, což je důležité pro snížení počtu vývojových vad dítěte. Spermie vystavil působení rentgenových paprsků, poté k části z nich přidal P4D1 a sledoval rychlost, s jakou dokážou opravovat svoji DNA. Rozdíl v rychlosti i celkovém počtu opravených buněk byl několikanásobný.
Příznivý vliv mladé pšenice na dlouhověkost prokázal i „pionýr" v oblasti jejího zkoumání, americký chemik Charles Schnabel. Pomocí stravy bohaté na obilné výhonky dokázal prodloužit užitkovost dojnic v průměru o 5 až 6 let!
Výzkum indických vědců publikovaný v roce 2006 v časopise Phytoterapy Research zase potvrdil, že extrakt z mladé pšenice má až o polovinu vyšší antioxidační potenciál než jiné běžné přírodní zdroje antioxidantů a díky tomu pomáhá chránit buňky těla před škodlivým působením volných radikálů.

Mladá pšenice a trávení
Ačkoli všechny zelené potraviny se díky obsahu chlorofylu, enzymů a dalších látek vyznačují blahodárnými účinky na zdraví celé trávicí soustavy, mladá pšenice je v tomto směru opravdu mimořádná: působí příznivě při zácpě i průjmů, zánětlivých onemocněních, vředových chorobách, špatném dechu, problémech zubů a dásní a mnoha dalších potížích. Právě pšenici bývají ze všech zelených potravin přičítány nejrozsáhlejší příznivé účinky na celý gastrointestinální trakt a zároveň lze říci, že takto kladně působí na větší procento uživatelů, než je to třeba v případě mladého ječmene a dalších potravin.

Již v osmdesátých letech minulého století zjistili japonští vědci, že velmi příznivě působí i při vředech v žaludku a dvanáctníku. Důvodem je pravděpo¬dobně jak protizánětlivé působení, tak i příznivý vliv na regeneraci a růst buněk.

Velmi nadějné jsou účinky pšeničných výhonků při ulcerativní kolitidě. Toto velmi obtížně léčitelné zánětlivé onemocnění střeva se projevuje bolestmi a otoky břicha a hlenem a krví ve stolici. To, že při něm může mladá pšenice přinést výraznou úlevu, dokázaly nejen zkušenosti Ann Wigmorové (která kolitidou trpěla), ale i vědecké výzkumy. V roce 2002 byla například v odborném časopise Journal of Gastroenterology uveřejněna studie o léčbě ulcerativní kolitidy po¬mocí mladé pšenice. Šlo o dvojitě slepou studii, což znamená, že nejen pacienti, ale ani lékaři, kteří léčbu zajišťovali, nevěděli, kdo dostává mladou pšenici a kdo neúčinné placebo. Prakticky u všech 26 pacientů, kteří užívali čerstvě extraho¬vanou pšeničnou šťávu (zpočátku 20 ml, postupně byla dávka zvyšována až na 100 ml denně), byl ve srovnání s kontrolní skupinou zaznamenán výrazný ústup příznaků i zlepšení celkové kondice.

Podle australského lékaře Chrise Reynoldse může mladá pšenice přinést výraznou úlevu i lidem trpícím tzv. anální fisurou čili bolestivými prasklinami konečníku. Tento problém se projevuje bolestmi při vyměšování, krvavou stolicí, svedením a pálením a jeho příčinou je většinou zácpa, ale i průjem, podráždění či špatný oběh krve v této části těla.

(z knihy Zelené potraviny od Marie Dallen. Vydáno se souhlasem nakladatelství Ratio Bona) Kniha Zelené potraviny ke koupi zde

Zelené potraviny – Mladá pšenice – koupíte zde

Zelené potraviny – Mladý ječmen – koupíte zde

Zelené potraviny – Alfalfa – koupíte zde

Zelené potraviny – Chlorella - koupíte zde

Zelené potraviny – Multigreen (kombinaci zelených potravin) – koupíte zde

Zelené potraviny – Spirulina – koupíte zde

Vitamíny od Vitaharmony koupíte zde

Strana 8 z 18